Na začátku jsou řeky řekami a hory horami, v průběhu cesty se hory stávají řekami a řeky horami, a pak, na konci, se znovu řeky stávají řekami a hory horami.

Leden 2012

Odcházení a ztráty

15. ledna 2012 v 21:08 | Sváťa a Liwet |  Rozhovory
Na počátku jednoho společně stráveného večera byl námět, který se rozvinul v diskuzi a ta byla přenesena sem. Takže... "takovouto zábavu my máme". "Studenti vědci zastiňující Archiméda", ozvěte se. Rádi si popovídáme. Vy, co se budete bavit - aspoň se zasmějete. A ti, kteří v našich slovech naleznete něco hlubšího, to, co v nich nacházíme my - totiž porozumění -, přemýšlejte.

(A omluvte nás za pravopisné i jiné chyby. Přece jenom, byl to rozhovor.)

Nechat jít, nechat být, odejít... S úsměvem.

12. ledna 2012 v 20:34 Všední den
Dostala jsem se do stádia stagnace. Nejhorší bylo uvědomit si, co to zapříčinilo - totiž, tuhle věc bych nejraději ignorovala. Zjistila jsem, že moji bližní, jiným názvem přátelé, které denně potkávám, mě vidí jinak, já je vidím jinak, a zároveň už nám to nevyhovuje. Byla jsem z toho dosti... zmatená, rozčílená, smutná. A proč? Protože už najednou pouto mezi mnou a lidmi, kterým jsem beze všeho věřila, bylo slabší než kdy jindy.

Proč vám to povídám. Protože mi došlo, že jsem se změnila, a už nemohu být s lidmi, kteří neakceptují mou změnu, nejsou na stejné rovině s mými myšlenkami. Tím neříkám, že s nimi přeruším kontakt - to by nešlo. Tím říkám, že jsem zase našla hlubší význam. Přesně ten, o kterém mi jednou Sváťa vyprávěl a který potvrzuje moje pravidlo "stejné přitahuje stejné". Jak můžeme mít stejné zájmy a témata a všechno možné, když vlastně nejsme stejní?

Cítila jsem se ztracená. To je v pořádku, pochybovat. Ale nakonec jsem to uviděla, proč se to dělo.. Nelíbí se mi to - a přesto vím, že to tak má být.

Uvědomila jsem si... že je v pořádku nechat jít jistou životní situaci dál, ačkoli se to zdá jako to největší zlo na světě, protože pak přijde jiná - a to taková, která přinese mnohem více užitku. Pro všechny.

Novoroční ohňostroje

1. ledna 2012 v 1:56 | Liwet a Sváťa |  Všední den
..nejsou tu proto, aby nám ukázaly, že chvíle štěstí může trvat jen okamžik, a pak klidně zmizet v nenávratnu, ponechat v nás pocit osamělosti. Jsou tu proto, aby nám ukázaly, že si můsíme vážit každého okamžiku, který nám může nabídnout něco dobrého. Radovat se nehledě na okolnosti. Být přítomní.


Oba dva Vám přejeme vše nejlepší do nového roku :). "Snad bude pro nás pro všechny plný upřimných a dobrosrdečných usmevů."